Na jaře jsem psal o terénním autě mé přítelkyně, které takřka kompletně shnilo. Můj bratr jej celé rozebral a po úvaze, zda nevyjde nové levněji jsme auto nechali kompletně opravit. Auto mám doma již 35 dnů, přesto se k opravě vrátím a něco málo o opravě napíši.
Jelikož jsem se aktivně podílel na následném složení auta, jakmile přišlo od karosáře, mám také velké množství fotek, se kterýma se Vámi rád podělím.
Jen krátce zrekapituluji, že má přítelkýně, jakož to dělník v lesní výrobě, vlastní malý terénní automobil Suzuki Vitara. Před technickou prohlídkou jsme auto vzali k bratrovi na odstranění nedostatku, aby v pořádku prošlo technickou prohlídkou a v té době se zjistilo, že rez a věk auta rozhodly, že bez radikální opravy to rozhodně nepůjde. Více o původním stavu auta naleznete zde.
První jsme zvažovali, zda-li má oprava vůbec smysl. Jestli prostě nebude jednodušší, vzhledem k rozsahu oprav, nechat auto zrušit a zakoupit jiné. Bratr i kolega bratra byli přesvědčeni, že za cenu opravy bych o moc zdravější a méně shnilé auto asi nezakoupil a že se tedy oprava vyplatí. Oslovili jsme tedy šikovného karosáře, ke kterému jsme auto převezli.
Jakmile však viděl karosář rozsah poškození, které z fotky nahoře moc vidět není, moc se mu do opravy nechtělo. Po delším rozhovoru však souhlasil s opravou, i když ta, podle jeho slov, rozhodně nebude rychlá. Jak to už tak chodí, karosář práci nedělal na plný úvazek, ale jako koníčka a přivýdělek a na autě pracoval jen v době volna. Vypadalo to tedy, že práce bude minimálně na měsíc nebo déle.
Díky kolegovy z práce, jsem tedy sehnal pro přítelkyni do práce alternativní vůz. Jednalo se o starší, a také již pokročile shnilou, škodu Felicii, která byla již připravena na ekologickou likvidaci. Jednalo se tedy o auto, které se mohlo teoreticky zničit. U auta sice bylo nutné vyměnit spojku, ale jinak bylo připraveno „suplovat“ terénní auto po dobu jeho opravy.
Suzuki nakonec u karosáře byla 124 dnů, po kterých bylo nutné auto dovést zpátky na dílnu a opět složit veškerý interiér. Alespoň základní barvou auto nechat nastříkat a vystříkat dutiny, aby se předešlo dalšímu rezivění.
Když karosář opravoval celé auto, přišel mimo jiné i na fakt, že z benzínové nádrže Vitary, díky prorezavění utíká benzín. Nádrž se tedy musela nechat opravit nebo zakoupit nová. Vybral jsem druhou možnost a nechal jsem nádrž koupit.
Než se bratr pustil do kompletace interiéru, auto se muselo nastříkat. Alespoň nějakou základní, ovšem podobnou barvou. Jak jsem psal, jedná se o auto do lesa takže metalíza nebyla potřeba. Přece jen jsem chtěl, aby nevypadalo moc strakatě. První bylo potřeba spodek nastříkat tlumexem, na který potom měla přijít barva.
S víkem od nádrže jsem se vydal do nejbližšího krnovského obchodu s barvami a nechal jsem si namíchat podobný odstín, normální syntetické barvy. Musím uznat že v Krnovském obchodě se mi opravdu věnovali a po delším vybíraní ze vzorníku jsme společnými silami, našli barvu podobnou té originální. Jamile, jsem měl barvu nic nebránilo nástřiku auta. Bratr si dal na práci opravdu záležet a výsledek opravdu nevypadá vůbec špatně.
Díky tomu, že jde o obyčejnou syntetickou barvu, navíc bez metalízy, je sice jasný přechod barev vidět. Nějak špatně to ovšem rozhodně nevypadá. Navíc u auta, které má lítat v lese, kde jej každou chvíli škrábne kdejaká větev, je výsledek opravdu velice dobrý.
Jakmile byl hotov „lak“ ,bylo nutné zkompletovat interiér auta. Díky obrovskému množství nových části karoserie, byla kompletace trochu obtížnější, protože sem tam chyběla díra na šroubek nebo matička.
Po instalaci koberců jsem vše důkladně ještě vysál aby a autě na dlouho chvíli zase naposled bylo uklizeno.
Instalace plastu a sedaček byla již jen třešničkou na dortu.
Po instalaci dveří scházeli jen upevnit novou nádrž nainstalovat zadní nárazník a vydat se s opraveným autem na stanici technické kontroly na technickou prohlídku kterou auto potřebovalo již na jaře.
U nádrže se ještě zastavím. Ukázalo se totiž, že byla zahnilá nejen nádrž, ale také popraskaly vysokotlaké ocelové hadičky, které vedou palivo z nádrže do motoru. Takže bratr musel nádrž několikrát sundat a vrátit na místo, než úpravu dokončil. Nakonec když po složení začal benzín utíkat zase o kus dále, se rozhodl vyměnit celé palivové vedení až k motoru.
Celková cena opravy nepřesáhla 30 000 kč. Díky náhradnímu autu mohla přítelkyně v klidu jezdit do práce a karosář měl dost času si s opravou vyhrát. Doporučuji shlédnout původní článek, protože rozsah oprav byl opravdu veliký. Díky šikovnosti lidí, auto může zase vesele trajdat po lese a snad mu bude tentokrát trvat déle než ho rez opět přemůže.
Děkuji tímto článkem všem, kteří mi pomohly s opravou. Ať už převozem, kompletaci, radou či jinou pomoci. Bez Vás by oprava určitě neprobíhala tak snadno. Děkuji.
Zajímavé odkazy
sokorka
2012-09-13 12:08:06No já se musím k poděkování přidat. Jste skvělí ;-)
---
2012-09-13 20:32:22vitara nebo vitvara? … ten nazev clanku je spravne?
Ijacek.007
2012-09-14 15:40:51ano jednalo se o chybu kterou jsem již opravil děkuji za upozornění.
Filip V.
2012-10-30 15:10:40Mohu se zeptat na prorezlovu palivovou nádrž. Mám teď stejný problém a nádrž je na spodku prorezlá, až se rosí takové kolečko benzínu (cca 5 cm v průměru) a benzín prokapává. Kapající benzín už úplně sežral ten plechový kryt nádrže. Přemýšlím nad opravou tmelem, nebo nad novou nádrží. Mám Suzuki Vitara r.v. 96, 2.0 V6, dlouhá verze.
Na internetu jsem našel dva druhy nádrže a nevím jaké jsou rozdíly: http://www.autodilylevneji.cz/…serie_1_232/
Ijacek.007
2012-10-30 15:18:09popravdě také nevím jaký je mezi nimi rozdíl. Já nádrž nechal koupit novou protože oprava nepřicházela v úvahu. Neobjednával jsem ji sám ale objednal mi ji bratr.
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři