Během letošní dovolené jsme na ostrově Čiovo navštívili malinkatý
kostelík, postavený ve skalnatém pobřeží ostrova. Pro návštěvu jsme si
zvolili neděli před desátou hodinou. Nikdy bychom nevěřili, kolik lidí se
může v neděli do malého kostelíku vydat.
Byla neděle okolo deváté hodiny. Slunce vypadalo, že se
zpoza mraku hned tak nevyklube a tak jsme se rozhodli, že se vydáme podívat
na východní část ostrova. Na stařičký kostelík zasazený do skalnatého
pobřeží. Vzhledem k tomu, že u nás není v neděli návštěva kostela
tradičním rituálem, ani jsem si neuvědomil, kolik jsme u kostelíku mohli
potkat lidí.
Jakmile jsme se blížili k parkovacím
souřadnicím, tušil jsem, že toto místo nebude zdaleka tak liduprázdné,
jak jsme si představovali. Do parkovacích souřadnic jsem se s autem již
nedostal. Chorvatská auta odstavená kolem úzké silničky lemovala, všechna
volná místa až k parkovišti. Dvě stě metrů před parkovištěm již bylo
jasné, že se k parkovišti nedostaneme, natož tak abychom tam zaparkovali.
Zběsilým couváním po malé cestičce mezi ostatní zaparkované auta, jsem
našel místo, kde bych mohl naše auto nechat a kde mě bylo možné objet a
vydali jsme se ke kostelíku pěšky.
Cestou jsme míjeli
jednoho Chorvata za druhým, kteří se právě z kostelíku vraceli. Ani mě
nenapadlo to procesí vyfotit, jelikož jsem dával pozor na dceru, abychom ji
proti davu lidí neztratili. Místo i kostel mělo svou nepopsatelnou
atmosféru. V nás však nejvíce zůstal počet Chorvatů od kostelíku. Nikdo
se přitom netlačil, nepředbíhal a nikam nijak extra nespěchal. Byly zde
všechny věkové skupiny. Babičky o berlích, malé děti i dospívající.
Navíc bylo zjevné, že zde probíhalo biřmování, nebo něco podobného, tak
byl kostel patřičně vyzdoben a kázání probíhalo venku. I naše dcera
budila patřičnou pozornost.
To, že jsme místo
navštívili v době, kdy bylo plné lidí mělo ještě jeden pozitivní
aspekt. Kostelík byl totiž otevřený a tak jsme si jej mohli prohlédnout.
Díky fotografiím si místo můžete prohlédnout i vy.
Mohlo by Vás zajímat
sokorka
2014-09-29 13:31:51No pro mě byl největší zážitek, když Any dostala kus domácího sýra, od žen před kostelem. A jak dělá Chorvatům problém její jméno :-D Ale zase jedno místo, kde by jsme bez keše zavítali těžko. Ať žije geokešing :-D
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři