Otec u porodu ? Je dobra přítomnost otce na porodním sále?

Nedávno jsem se dostal k diskuzi, zda – li je vhodné, aby otec byl u porodu. Já měl to štěstí a mohl jsem být celou dobu se svou ženou, když přišla na svět naše dcera. Mohu tedy celou otázku posoudit z vlastní zkušeností.

Ve svém okolí mám tři známe, kteří všichni byly u porodu svých dětí. Jeden tvrdí, že porod byl v pohodě a že to nebylo nic hrozného. Druhý na porod moc v dobrém nevzpomíná a tvrdí, že není o co stát. Třetí názor a zároveň mi nejbližší je ten, že porod je komplikovaná věc, u které by ale otec pokud je to možné, chybět neměl. Nic totiž nedokáže nahradit první kontakt po narození dítěte.

Hned na úvod napíšu, že porod není rozhodně pro každého chlapa. Hodně totiž zaleží nejen na samotné povaze člověka, ale také vztahů mezi partnery. Někteří pánové například nesnesou pohled na krev nebo u porodu prostě být nechtějí. Nebo si je naopak některé rodičky nepřejí. Pokud ale vaše partnerka proti není a vy zvažujete, zda-li být u porodu vašich ratolestí, pohled na krev Vám nevadí, pak se toho zážitku určitě dobrovolně nezvávejte.

Porod je o bolestí matky i o boji o život Vašeho potomka. Počítejte tedy s tím, že u porodu budete morální podporou. Pokud zvažujete přítomnost u porodu dopředu, nebraňte se ani navštívit s vaší partnerkou předporodní kurz. Sám jsem na jednom takovém byl. Připadal jsem si tam sice jako z jiného světa, mezi všemi těmi nastávajícími matkami. U takového kurzu však dostanete cenné rady, jak pomáhat vaši partnerce.

Na porodním sále totiž je muž, ten který z partnerů muže zachovat chladnější hlavu a snaze si vzpomene na všechny rady, které slyšel právě v kurzu. Žena totiž pod silou přicházejících kontrakcí, bolestí i návalem hormonů občas vypouští informace, že by měla mít zavážené oči či například dýchat do břicha.

Odměnou toho, že budete u porodu není to, že uvidíte jak se rodí děti, ale první kontakt z vaším potomkem. Když vaše první dítě otevře oči, nadechne se, nebo Vám chytne ruku pár minut po porodu, to jsou zážitky i pocity, které ve Vás i vašem potomkovy navždy zůstanou.

Já u narození své dcery byl. Byl jsem se svou ženou celou dobu. Dokonce jsem byl i u všech vyšetření i přes nelibost ošetřujících lékařů. Byl jsem u své ženy před tím, než ji odvezli na porodní sál, i celou dobu na něm. Na porodním sále jsme strávili přes 6 hodin, při čemž 4 hodiny trval samotný porod, 2 hodiny poté odpočívala naše dcera na prsou její matky.

Zažil jsem tedy přes ten den nejen čekání na rozjezd prášku, několik měření aktivity dělohy i dítěte, samotný porod i komplikace, kdy se musel volat primář. Nakonec se muselo dceři pomocí zvonu pomoci ven, jelikož měla okolo krku třikrát omotaný pupečník. Byl jsem u prvního očištění a v tu chvíli mě má dcera poprvé chytla za ruku.

Byl to nepopsatelný pocit a zážitek, který ve mě hluboko zůstane. Své manželce jsem byl během jejího porodu oporou a osobně si nedovedu představit, že bych úmyslně chyběl u dalšího porodu bude-li v budoucnu nějaký. Pokud přemýšlíte nad tím, zda partnera u porodu mít doporučuji, jen abyste mu nebránila, pokud v těchto chvílích sám od sebe chce být s Vámi. Porod není pro každého rozhodně to není pro ženy jednoduché. Díky dnešním možnostem už ale nemusíte být samy. Já jsem své žene vděčný, že jsem mohl být u narození mé dcery.

Mohlo by Vás zajímat

Narodila se mi dcera Anetka

Podruhé u porodu, tentokrát při narození mého syna

Se svou dcerou jsem v kočárku překonal vzdálenost 200 km

Sdílej tento článek

deti | myslenky | rodina |
Autor Ijacek.007 28.02.2014 zobrazeno 7 289x Vyhráli jsme cenu v soutěži srdíček u klubu maminek
Různorodá práce servisního technika

sokorka

2014-02-28 14:31:04

No občas jsem také zvažovala, zda je to dobrý nápad. Ale od začátku jsme byli ve všem spolu a jak se tu píše, narozdíl odemě chlap u toho může myslet. Navíc mám pocit, že by jsme se všichni ochudili. A doufám, že příště to půjde také být celých 12h spolu a dělit se i o jednu nemocniční polévku :-)

Maminka

2015-10-08 10:58:01

Mám názor, že otec u porodu by být neměl. Zvládla jsem to sama a o to víc jsem si užila jejich shledání, když bylo „po všem“

blog.ijacek007.cz

Ijacek.007

2015-10-08 11:14:49

Názor Váš a Vašeho partnere plně chápu ne každý je připraven na porod nebo ne každý otce u porodu chce. Já jsem byl oporou své manželky celé těhotenství a absence u tak důležitého a krásného okamžiku jako narození našeho dítěte by mě velmi mrzela.

sokorka

2015-10-08 14:07:28

Maminko: Musím říct, že jsme to s manželem měli celé těžší. Jak oplodnění, tak porod. A přiznám se, že jsem své názory na tu věc často měnila. Ještě pár dní před porodem jsem jej tam nechtěla. A jak přišel porod, měla jsem jasno. Jde vidět, že jste to nezažila. Muž na vaše genitálie ani nevidí. Stojí Vám u hlavy a pomáhá se soustředit na co máte. Já přes bolest například zapomněla i správně tlačit. Narozdíl ode mně měl čistou hlavu a hned mě na to upozornil. Na sále jsme byli sami a když bylo potřeba, sehnal pomoc. Navíc mi zpětně doplňuje tento zážitek, části, které jsem měla v mlze. Jelikož dceru hned museli odnést, byla jsem v klidu, neboť byl s ní. Já osobně jsem za to strašně ráda, že tam byl. Je to moment, kdy se zrodila „naše rodina“. :-) Ale nikomu to neberu. V okruhu prátel mám ty, co to mají stejně i pár těch, co to mají jako Vy.

blog.ijacek007.cz

Ijacek.007

2015-10-28 22:13:06

Maminko napsal jsem Vám krásný komentář který plně vystihoval můj názor na Váš článek bohužel jste mou práci zahodila a komentář nezveřejnila. Napíši jej proto zde protože si myslím že by bylo škoda jej nezveřejnit.

Blahopřeji k narození děťátka. Vaše rozhodnutí nebrat otce k porodu je Vaše a Vašeho manžela. Proč ne když jste se dohodly. Já jsem u narození své dcery byl. Musím říct že to pro mě bylo velmi silné a téměř okamžitě po porodu si mě má dcera získala. Jsem nesmírně rád že jsem byl se svou ženou při tom když se naše dítě poprvé nadechlo. Byl jsem tam pro ní když potřebovala pomoct byl jsem pro ni když potřebovala povzbudit. Byl jsem v porodnici celý den tak jako u všech důležitých vyšetřeních. A jsem za to nesmírně rád. V době porodu jsem se ji i personálu snažil nepřekážet ale pomáhat. Na rodidla své ženy poničené obtížným porodem jsem se koukat nechodil. Fotky jsem dělal jen decentní pro naši vzpomínku.Svou ženu vnímám stále jako sexuální i životní partnerku a porod mi naopak naše pouto pomohl zpevnit. Kdybych Já za sebe jsem naopak velmi rád že jsme se s ženou dohodly abych mohl být po jejím boku. Více informací najdete na mém blogu kde jsem o své přítomnosti napsal pěkný článek.

http://blog.ijacek007.cz/…orodnim-sale

budu rád když si přijdete přečíst i pohled z druhé strany mince.