Využili jsme možnost navštívit ostravskou pobočku České televize. Přijměte pozvání a vstupte s námi podívat se do zázemí, kam se normání návštěvník jen tak nepodívá.
Navštěvovat místa, kam se jen tak člověk nedostane, je vždicky zážitek. Jakmile je tedy možné nahlédnout do zákulisí, snažíme se možnosti využít. Tak jako jsme Vám v minulosti zprostředkovali návštěvu ostravského rádia Helax nebo například den otevřených dveří na vodních dílech Morávka či Slezské harty Vám i dnes popíšeme návštěvu v Ostravské televizi.
Na místo jsme dorazili něco málo před desátou hodinou a hned jsme si všimly obrovské fronty lidí, čekájící na prohlídkovou trasu. Po pár minutách a jedné fotce s maskoty jsme se tedy vydali na konec fronty, abychom si také mohli projít zázemí televize. Prohlédnout techniku i strřižnu, zázemí a nahlédnout tak pod pokličku práce, jejiž výsledek na nás z televizních obrazovek den co den komunikuje.
První pohled na frontu nám jednoznačně ukázal, že dostat se dovnitř nebude zase až tak jednoduché. Fronta nedočkavých návštěvníku totiž nekončila na konci ulice, jak jsme si bájně mysleli, ale klikatila se ještě za roh. Když jsme dorazili na konec fronty, začali jsme s úvahama, jak dlouho vlastně budeme čekat, než se dostaneme na řadu. Můj odhad byl 2 hodiny, odhad manželky byl přes tři hodiny. Po několika desítkách minut bylo jasné, že to jen tak nebude. Fronta návštěvníku se pohybovala velmi pomalu a nedočkavost pomalu začali střídat pocity flustrace s nekonečného čekání ve frontě, které se pohybovala jen velmi pomalu.
Organizátoři naštěstí pochopili, že fronta lidí, ve kterých se netísnili jen dospělí, ale také děti, které byly v doprovodu jediného dospělého a tedy nemohly opustit frontu, chtěli-li si také prohlédnout studia a zázemí televizního studia. Situace začíná být neunosná a tak se personál vydával s balónky i drohnými dárečky do fronty, aby odměnili čekající ratolesti. Musím řict, že to bylo velmi prozíravé gesto, které ocenil nejeden dospělí hlídající své dítě musejíc vysvětlovat proč ostatní děti mají balónek a oni stojí opodál v téměř nehybné frontě lidí.
Nemělo tedy cenu čekat ve frontě v celé sestavě, tedy a manželka a dcera se vydali prokoumat doprovodný program zatím co ja držel místo ve frontě. Po několika desítkách minut jsme si se ženou vyměnili místa ve frontě a já se vydal s dcerou na obhlídku přenosového vozu, který byl součástí doprovodného programu.
Přenosový vůz se skládá ze tří částí, které jsou rozděleny na pracoviště. První ve směru prohlídky a nejblíže ke kabině auta je umístěno pracoviště střižny kamer. Uprostřed je pracoviště mistru zvuku a jako poslední bylo možné si prohlédnout režisérské procoviště
Hned za přenosovým vozem byla k vidění a vyzkoušení také televizní kamera, jejiž obraz byl vidět v přenosovém voze. Kameru bylo možné si za dohledu pracovníka také vyzkoušet.
Dále byla pro malé návštěvníky připravena spousta atrakcí sloužící k zabavení dětí po dobu, co jeden z dospělích čekal ve frontě. Byly zde stánky s možností tvořit z písku či kreslit si na postavičky. Bylo připraveno několik autogramiád se známími tvářemi ostravského studia. Na place se také pohybovala dvojice maskotů Večerníčka a Bludišťáka připravená se s dětmi kdykoliv vyfotit. Také zde byla možnost vyzkoušet si dovednosti cirkusových artistů, kde na děti čekali zajímavé ůkoly. Nechyběla možnost zakoupit něco z edice České televize. Nicméně plyšová hračka Bludišťáků, byla vyprodána během několika desítek minut.
Po téměř přesně tříapůlhodinovém čekání jsme se ve frontě posunuli na začátek a byly jsme tak vpuštěni do budovy, abychom si mohli prohlédnout zázemí. Prohlídka trvala cca hodinu a byly na ní pouštěny skupinky 40 lidí co dvacet minut.
První zajímavá zastávka nepočítam-li vestibul, kde jsme čekaly na průvodce, byla ve studiu zpravodajství. Personál ochotně povykládal o chodu studia o technických zajímavostech kamer či čtecích zařízení a poté mohly zájemci usednout na místo redatkotů tohoto studia.
Na malý moment se tedy ze mě stal moderátor zpráv. Za chvíli po usazení se mi v mé první televizní premiéře v náručí únavou rozbrečela dcera a tak jsem opustil slibnou kariéru moderátora zpravodajství a pustil do horkého křesla dalšího návštěvníka.
Druhé studio, které nás čekalo bylo větší a slouží pro přípravu několika pořadů, dle právě instalovaných kulis. Připravuje se zde například Dobré ráno, Na stopě a další. Také zde bylo k vyzkoušení pracoviště vybaveného klíčovacím pozadím pro přípravu například předpovědi počasí.
Následovala prohlídka střižny a poté oddělení režie. Prvním režisérským postem jsme procházeli za plného provozu a tak jsme byly téměř probodáváni pracovníky, kteří se potřebovali na svou práci klid.
Následovaly další pracoviště, kde již neprobíhala usilovná práce a tak jsme se zase mohli zastavit, vše si prohlédnout a na vše se zeptat.
Prohlídka skončila na pracovišti redaktorů, kteří vysvětlili a rádi zodpověděli, jak probíhá práce při natáčení v terénu, co je vše potřeba zařídit a jak se na jednotlivé reportáže připravují. Poté jsme se dostali k bočnímu východu, který celou prohlídku ukonči.
Po téměř čtyřech a půl hodinách, které uplynuly od doby, kdy jsme dorazili jsme se vydávali na spátek k autu. Děti díky dlouhému čekání byly na konci prohlídky již značně nervózní a také unavené, nicméně i oni a jejich doprovod si odnášel opravdu příjemné zážitky ze zákulisí televizního studia. Bylo velmi příjemné a nevšední moci se podívat do míst, které jsou na očích jen z úhlu před kamerou a nebo v případě zázemí nejsou vidět na obrazovce vůbec. Díky tomu, že jsme na celou akci vyrazili ve více dospělých, odpadla i nutnost držet dceru ve frontě a tak si mohla doprovodný program užít a zkrátit si tak čekání. Kdo ví, kdy se zase budu moci vydat do podobného provozu, nicméně už teď vím, že se i příště budu muset obrnit opravdu velkou trpělivostí nebo ráno prostě vyrazit mnohem dříve.
Mohlo by Vás zajímat
Celá fotogalerie z české televize Ostrava
sarka
2017-05-14 19:19:29děda si to taky užival díky,že jste ho vzali sebou
Daysy
2017-05-15 09:33:58Fuuuha, teda obdivuju tě. :D Až takovou frontu a mačkanici – na to bych asi neměla nervy. Ale co by člověk pr oděti neudělal, že? :D Já teda taky hodně chodím na akce se spoustou lidí, ale 3 hodinová fronta by mě fakt odradila, jedině fakt jet hodně brzo, no. :)
Ijacek.007
2017-05-15 21:39:25no tak ja frontu odhadoval na 2 hodiny a pořád jsem si myslel že by to nějak šlo nakonec to bylo 3 hodiny a 30 minut ale přece to po těch dvou hodinách nevdáš. Kvuli dceři jsem to zase až tak nedělal přeci jen ta s toho nakonec tolik neměla taky jsem chtěl dovnitř :-) vstávat dříve moc nešlo. Do Ostravy to mám 2 hodiny jízdy autem byl jsem v 10 na místě to znamenalo v 8 vyjet a to znamenalo s dcerou v 7 stávat už tak to bylo docela brzo neměl jsem to srdce sní o víkendu vstávat v 6 ráno.
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři