Když se mi narodila dcera, jako hrdý otec jsem prohlásil, že jakmile to
bude možné, budu s ní chodit ven a jezdit s kočárem. Po prvním výletu
s GPS, mě napadla myšlenka, kolik asi tak muže běžný kočárek
najezdit.
Hned další má otázka byla, kolik může tak asi najezdit
moje žena ? Chodí ven každý den pokud to jen trochu jde minimálně
dvakrát, aby byla dcera na čerstvém vzduchu. Instalovat GPS na kočár a
nutit manželku, aby se starala o navigaci a trasování, když má plné ruce
práce o dceru bylo ale trochu nereálné, a proto jsem se rozhodl, že budu
měřit vycházky s kočárkem alespoň u mě.
Koupil jsem si k tomu i hodinky, které jsou rychle připraveny trasu
zaznamenávat. i když jsou určené především pro běžce. Oprášil
turistickou navigaci, kterou používám na geocaching a vyrazil s dcerou na
procházky.
Po procházkách jsem poté původní článek doplňoval
o nové údaje i o odkazy na prošlé trasy. Zkoušel jsem každou vycházku
vymyslet jiný cíl, anebo alespoň projít se pokaždé jinak. Přes léto km
přibývaly téměř samy. Spojení teplého počasí, dlouhého doby světla
i letní pracovní režim v práci dovolili procházet se s kočárem
téměř každý den.
S odchodem léta se však počet km začal razantně omezovat. Den je čím
dal kratší a v týdnu jsem již začal dojíždět ze zaměstnání později.
Najednou jsem tedy mohl s kočárem pouze o víkendu. Víkendy jsou však
krátké a doba volna se musí zužitkovat, například na přípravu paliva na
zimu. Zazimování zahrady nebo úprav zahrady.
Přes 200km jsem se s kočárem dostal až tento víkend.
Trvalo mi tedy 142 dnů, než jsem s kočárem nalítal přes 200 km. A jak
jsem již zmínil, to v posledních týdnech rozhodně nejezdím každý den.
Má žena tedy s kočárem nalítala určitě číslo přesahující 400 km.
Ne že by jezdila někdy tolik co já, ale určitě nejezdí s dcerou
procházky o délce přes 8 km. Jezdí ovšem každý den téměř za
každého počasí, takže km na pomyslném tachometru jen naskakují.
Zajímavá jímala mě na začátku i myšlenka, zda-li to
kočárek vůbec vydrží. Nebydlím totiž ve městě a nejezdím s dcerou
pouze na krásných asfaltových cestách a dlážděném chodníku, ale také
lesní cestou-necestou,také přes louky či pěšinky. Po 200 km v mé
režiji mohu napsat, že kočár zacházení relativně ustává. Sice se
značně rozvrzal to, ovšem vzhledem k terénu docela chápu.
Co mě docela překvapilo, byl fakt, že se nám na kočáru povedl prošoupat plášť jednoho kola. Duši jsem však slepil a do pláště přilepil chemoprenem uřízly kousek pláště z kola, který chrání duši před opětovným propíchnutím. Kupodivu kolo stále drží vzduch a dokonce na kole by jste na první pohled nepoznaly, že plášť má díru.
Uvidíme, jak si kočárek v náročném testu povede, i kolik se mi podaří s kočárkem ještě km nalítat. Záleží, kdy napadne sníh, jak tuhá bude zima, jak rychle přijde jaro, kolik bude času, i jestli malá v kočáru vůbec ještě vydrží. O všem Vám zde ještě napíšu.
Mohlo by Vás zajímat
Se svou dcerou v kočárku jsem překonal vzdálenost 300 km
Jde během prvního roku dítěte, najet kočárkem přes 200 km ?
sokorka
2013-11-04 13:34:16Oooooooooo tolik chvály… :-)
Vesa
2013-11-05 10:57:08Ta první fotka je skvělá!!! :)
Ijacek.007
2013-11-05 13:05:12sokorka :-) jj proč bych nechválil píši pouze pravdu :-)
Vesa jsem rád že se ti fotka líbí zkusím podobných fotek zrealizovat
více :-)
Vesa
2013-11-05 18:23:04Tak to se těším. Vůbec totiž nechápu, že lze něco takového udělat, abys byl na jedné fotce třikrát a vypadalo to tak dobře, jako bys tam fakt třikrát byl :)
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři