K celosvětové hře jménem Geocaching mě přivedl můj pracovní kolega, který této hře propadl mnohem dříve. Zprvu jsem jeho vyprávění nevěnoval pozornost. Ale uplynulo několik měsíců a já se ho ze slovy: „Co je to vlastně za hru a kde o ní najdu nějaké ty pravidla. Jak se hraje a co je jejím účelem?“ začal zajímat, o co se vlastně v té hře s anglickým názvem jedná.
Jsem Čech a mluvím česky, píšu česky (i když jako dysgrafik špatně, ale přesto J) proto mi ze začátku vadilo, že hlavní web, který se okolo téhle hry motá je pouze v angličtině. Je to sice pochopitelné, když vezmeme v úvahu, že se jedná o celosvětovou hru, ale přesto. Člověka to zamrzí, když si uvědomíte, že se dnes spousta portálu dovede jazykovým zvyklostem uživatelům přizpůsobit.
Po mírných bojích jsem se seznámil se základním ovládáním webu geocaching.com . Poté co jsem si vyslechl základy keší, zvyklosti a pravidla lovu a chování poblíž keší. Začal jsem se tedy poohlížet po nějakém sw který by se dal nainstalovat do mého pda, používaného do té doby převážně pro automobilovou navigaci.
Po stažení patřičného sw, každému muže vyhovovat jiný, jsem si vložil první souřadnice do pda a vydal jsem se na lov první keše. S přítelkyní jsem dojel na místo první keše. Se slovy: „Jdeme hledat nějakou malou krabičku, nenápadně ukrytou na těchto souřadnicích. Jelikož jsem nezačínal jako většina geokešeru, kteří nejdříve své první keše odloví s kolegy geokešery, aby věděli co vlastně a kde mají hledat, tak se mi první keš na první pokus samozřejmě odlovit nepodařilo.
Vrátili jsme se tedy s přítelkyní domů a hned, jak to bylo možné, jsem s kolegou konzultoval, že jsem keš nenašel, kde jsem hledal a co jsem kde hledal. Prozradil mi, kde je keš ukryta i kde bych příště měl hledat. Když jsem se na kešku vrátil podruhé, již jsem ji našel bez problému. To ovšem nebylo ono, jelikož jsem věděl kde přesně ji hledat, vydal jsem se tedy na další keš v okolí. Tu jsem již našel sám. Ta radost z nalezu krabičky se nedá moc popsat, ale každý geokešer ji zná.
Poté jsem si chtěl odlovit další a další keše a tak nějak jsem této hře začínal propadat.
Nástup, ale nebyl nějak razantní, protože jsem keše začínal lovit v tom nejhorším možném čase, tedy v zimě. To se jednak hledají o hodně hůř, jednak se nedají lovit dlouho – kvůli všudypřítomné zimě a také se nedají lovit zrovna nenápadně, protože každý pohyb kolem místa případné skrýše je jasně vidět.
Krása geokešingu je v tom že jsou jen 2 možnosti jak tuto hru hrát. Buď to vás hra zaujme a později pohltí, nebo vás nezaujme. Já jsem jeden z mnoha, který této hře propadl i přes protesty přítelkyně. A tohle je můj popis začátku.
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři