Xenonauts recenze

Dnes Vám představím hru vycházející ze stařičkého klenotu X-COM: UFO Defense vydaného v roce 1994. Své předlohy se xenonauts drží velmi věrně pojďme se na hru podívat blíže.

Tak jako v původní hře i zde máte k dispozici dva režimy hry. V prvním máte před sebou celou zeměkouli. Na ní vidíte rozmístěny vaše základny a detekované ufo. Pokud totiž radarový systém vašich základen detekuje nežádoucí narušitele můžete k nim odeslat své letouny a pokusit se návštěvníka sestřelit.

Podaří-li se Vám ufo sestřelit můžete k vraku poslat svůj výsadek a vašimi vojáky se vydat za eliminaci přeživších. A právě zde nastupuje druhá taktická část hry. Tato část se hraje na tahy. Každý voják má totiž určitý počet časových jednotek, které může využít jak na přesun, tak na střelbu. Jakmile vypotřebujete všechen čas svých jednotek následují tahy nepřítele. Ty jsou velmi nekompromisní už na normální obtížnosti a nekompromisně trestají jakoukoliv chybu, kterou uděláte.

Je tedy důležité pečlivě a velmi opatrně postupovat a postupně se krýt, protože jeden ufon dovede během jednoho kola zdecimovat polovinu vašich statečných vojáků. Ale ani přímá konfrontace z nepřítelem nemusí vest k velkým ztrátám. Stačí, aby se vašeho vojáka zmocnil strach nebo jeho mysl ovládla nepřátelská rasa a máte vystaráno. V neposlední řadě se o překvapení nejednou postarají vlastní vojáci, kteří se nebojí vystřelit na vzdálený cíl tak špatně, že trefí vlastního spolubojovníka stojícího jedno políčko vedle.

Na konci každé mise se dozvíte, kolik jste získal surovin z ukořistěních surovin o kolik jste přišli vojáku nebo jak dlouho si vyžádá léčení raněných vojáku.

Hra svou obtížnost ale nepřenáší jen na tahové pole bojů. Musíte se také starat o sestřelování a budování základen rozmístěných po světe tak, abyste mohly chránit jednotlivé regiony. Každý měsíc vám totiž hra předloží hodnocení a pokud má nějaký světadíl pocit, že se o jeho zájmy nestaráte správně omezí Vám financování. V nejhorším případě s Vámi odmítne spolupracovat. Takový region poté zčervená a již nedostanete možnost rozhodnutí zvrátit. Pokud přijdete na herním globusu a přijdete o pět oblastí hra pro Vás končí.

Své základny nestavíte, ale jen pro pokrytí jednotlivých světadílů, ale také abyste mohli rozšířit počet svých letadel, laboratoří nebo například dílen. Aby jste s mimozemskou invazí mohli alespoň držet krok, musíte totiž zkoumat nové technologie, vyrábět nové vybavení a tím posouvat schopnosti svých vojáků dál. Vše se přitom točí opět okolo financí, těch máte opravdu málo a aby jste mohli pokrýt několik základen a světadílů musíte sestřelit a poté prodat spousty mimozemských lodí. Což zajištuje dostatek možností, jak o své vojáky přijít.

Pokud jste hráli původní hru z roku 1995 jistě si všimnete pár zjednodušení. Například můžete zajmout nepřátelského ufona i bez zařízení, které bylo v stařičkém ufo pojmenováno cizácká báze. Také je zde na stavění o něco málo obraných systémů a celkově mi výzkum přišel docela slabý. Obtížnost hry také není pro každého, protože i na normální obtížnost se dovede hra opravdu velice kousat. Máte-li ale rádi tento typ her, tedy kombinace budování a rozšiřování vlivu s tahovým bojem jednotek, hra vám poskytne dostatek času, než se dostanete do finálního dokončení. Já osobně mám tento typ her moc rád a tam mi vydržela hra na necelých 100 hodin, než jsem ji velmi pomalu dohrál.