Recenze knihy Tady byla Brrit Marie

Dnes si představíme další knihu Fredrika Backmana. Knihu volně navazující na děj knihy Babička pozdravuje a omlouvá se. V této knize se však hlavním hrdinou stává nepříjemná a protivná Britt Marie. Má smysl knihu pořizovat, když hlavní postavou je tentokrát zrovna Britt?

Nejprve je dobré říci, že i když jde jen o velmi volné navázání na předchozí knihy. Není od věci začít nejprve předchozí knížkou Babička pozdravuje a omlouvá se. V ní se totiž s Britt seznámíte jako první a postupně jsou tak, jak to autor umí, odkrývány její hlavní charakteristické rysy. Autor knih totiž neuvěřitelně pěkně dokáže čtenáři ukázat, že nikdo není černobílý a nic není tak, jak na první pohled vypadá. Tento fakt aplikuje ve všech knihách a postupně se tak dostáváme k samotnému jádru postav, které nikdy nemají jen negativní nebo pozitivní schopnosti. A stejné je to i u postavy Britt Marie, která se postupně z protivné stává snesitelnou.

V knize tady byla Britt Marie. K této svérázné ženě vrátíme. Britt Marie se rozhodne opustit manžela, kterému zasvětila vše v životě a najednou tedy stojí před problémem, že neví, co vlastně má dělat. Byla na celý úvazek ženou v domácnosti, kterou právě opustila a její systém hodnot se tak značně naboural. Způsobem sobě vlastním se tak vydá na úřad práce, aby jí úřednice pomohla na trhu práce najít uplatnění. A protože je Britt člověk, kterého chcete mít vždy co nejdál od sebe, je úřednice donucena urychleně najít nějaké místo, protože jinak se této svérázné ženy jen tak nezbaví.

Britt se tak dostane dočasnou práci ve vesničce Borg, kde po finanční krizi téměř nic nefunguje. Místní se se nelehkou situací perou po svém a snaží se nepřijít o poslední zbytky sil. Britt, která nesnáší nepořádek a jejím životním motorem je pevně daný řád se najednou ocitne v domě dětí určenému k demolici. Ve vesnici, kde jediný otevřeným obchodem je v jednom prostoru pizzerie, obchod, pošta, a autoservis.

Britt se tak se svou pustí do toho co umí nejlépe. Do uklízení a bazírování na pravidlech. Kolem domu dětí, který má Britt na starosti si pravidelně hrají děti z vesnice fotbal na parkovišti. A po malých peripetiích se Britt stane trenérkou mužstva dětí hrajících hru jejichž pravidla fungovaní ani smysl jsou pro hlavní hrdinku velkou neznámou.

Kniha o druhých šancích, špinavých dresech i o tom, že soda vypere skoro všechno, Vás tak postupně opět dostane k celému spektru emocí a opět připomene, že nikdo není jen špatný a že každé chování má své důvody i když na první pohled nejsou vidět. Z nepříjemné a protivné staré babizny se tak postupem času stává člověk, který v jádru nikdy nebyl špatný, a to ve vesnici, která o Britt nikdy nestála.

Audio knižní veze je dlouhá přes 10 hodin a hlas je tak jako v předchozí zmiňované knížce ji propůjčila Valerie Zawadská. Z jejího podání je radost knihu poslouchat a velmi příjemně Vás tak vtáhne do děje. I když kniha popisuje defacto nepříjemnou osobu, jde přesně o to, co autor umí nejlépe. Nikdo není takový, jak se na první pohled zdá. A zde, tak jako v první knize „Muž jménem Ove“, to přesně platí. Pokud máte autorovi knihy rádi určitě pořízením této neuděláte chybu. Pokud Fredrika Backmana ještě neznáte doporučuji začít knihou Muž jménem Ove.

Popisovaná kniha je podle některých kvalitativně horší než předchozí. Nemám na to úplně stejný názor. Každá postava je jiná a každá kniha popisuje jiný příběh. Někomu může sednout to, co jinému zase ne. Za mě je to velmi povedená kniha a pokud se Vám předchozí tituly líbili, pak bude jen na Vás, zda-li chcete dát šanci i Britt. Já to udělal a nemyslím si, že bych udělal chybu. Když tak mi dejte do komentářů, jak se vám kniha líbila. Já ji mohu s klidným svědomím doporučit.