Z deníku ajťáka

Dnes se podíváme na knihu komediálního typu, a to z prostředí pracovníka počítačové technické podpory. Na knihu z mého oboru jsem se docela těšil. Pojďme se tedy podívat, jak kniha dopadla.

Hlavním hrdinou je ajťák, pracující v nadnárodní společnosti, v kanceláři technické podpory, ve společnosti dalších dvou společných kolegů. Hrdina si píše deník, ve kterém chronologicky sepisuje ty nejpodstatnější okamžiky svého života. Můžeme si tak s hlavním hrdinou projít dva roky jeho života, kdy dny jsou většinou shrnuty jedinou větou a největší zápletky kapitol se poté odehrávají v měsíčním intervalu. Můžeme se tak dozvědět o absolutní neschopnosti ajťáka navázat normální komunikaci s osobami opačného pohlaví. Jak náš ajťák začal boj o zlepšení kvality ve stravovacím zařízení na pracovišti. Jak se náš hrdina chystal na dovolenou nebo proč má s jeho kolegy vyslovený zákaz účastnit se vánočním večírku.

Tolik k ději knihy. Pojďme se teď podívat na to, jak se Lukáši Pavláskovi, známého jako stand-up komika nebo vtipného herce několika reklam, povedlo ucelit obsah do jednotné knihy a jak se to celé vlastně čte či poslouchá. No nebudeme chodit moc kolem horké kaše, jakožto člověk z oboru, který je sám součástí „ajťárny“ a ve svém oboru jsem prošel několikrát pracovišti, musím říct, že ač v humoristickém pojetí má od reality opravdu mnohdy velmi daleko. Pomineme-li od čistě osobního pohledu na pracoviště či náplň práce popisovaného hlavního hrdiny, zůstanou nám zde rychle se odvíjející dny z deníku obsahující jednoduché zápletky v nemalém se inspirující u sitkomu na stejné téma či průhledných vtipů a předvídatelnosti onoho zakončení každého měsíce pomyslným shrnutím. Jde tedy o jakousi humornou sbírku vtipů z IT prostředí, opepřenou o pár vedlejších postav s předvídatelným tahem na bránu. S postavami se nijak do hloubky nepracuje a ani o hlavním hrdinovi se toho v konečné fázi moc čtenář nedozví.

To však neznamená, že jde o vyloženě špatnou knihu. Pokud hledáte relativně jednoduché odreagování se vtipy na vaše it oddělení, určitě vás kniha může pobavit. Jako čtení mezi těžkými knihami jde o příjemné odreagování. Kniha si tak své zastánce rozhodně najde a neměl jsem z knihy ani vyloženě špatný pocit či by mě natolik rozčilovala, že bych ji snad musel odložit. Pokud tedy chcete odpočinkovou jednohubku, není důvod se knize vyhýbat. Nějaké hluboké myšlenky nebo moudra však od knihy nečekejte. Pokud patří Lukáš Pavlásek mezi vaše oblíbené autory, klidně si nějaký ten bodík přičtěte. Za nás knihu hodnotím 70%.