Máte rádi zábavní parky? Já ano. Miluju kolotoče a různé atrakce.
Když jsem vyslechl povídaní přátel o zábavním parku v Itálii, hned
jsem se tam chtěl vydat. Představa, že bych si zaplatil vstupné a do konce
dne bych mohl jezdit na kolotočích podle libosti, byla prostě super.
Shodou okolností jsem ten samý rok do Itálie s přáteli jel, na svou
první dovolenou u moře. A tak jsem se rozhodl, že se určitě do
Mirabilandie vydám. Ještě před odjezdem do Itálie jsme se tedy dohodli, že
se jeden den, místo válení u moře, vydáme do tohoto zábavního parku.
Z letoviska Bibione, kde jsem trávil svou první dovolenou u moře, byl
zábavní park podle navigace nějaké tři hodiny jízdy. Něco málo přes
300km.
Když jsem se na místě poté ptal, kdo se mnou
vyrazí, nikdo se do zábavního parku vydat nechtěl. Já se však tak těšil,
že jsem se rozhodl vydat se na tuhle 300 km cestu sám. Brzo ráno jsem tedy
vstal, naprogramoval navigaci a vydal se do neznáma. Když nad tím zpětně
přemýšlím, nebyl to moc dobrý nápad. Vydal jsem se přes 300 km sám, bez
jakékoliv znalosti cizího jazyka. Bez mapy a pouze s kapesním PDA, na
kterém mi běžela navigace a které se muselo přerušovaně odpojovat od
nabíječky kvůli přehřívaní baterie. Kdyby mě někdo okradl, jen těžko
bych se dorozuměl, natož tak vrátil do místa startu. Na nic z toho jsem ale
nemyslel. Prostě jsem se jen těšil, že se ukážu na zajímavém místě.
Brzo ráno jsem tedy vstal a vydal jsem se sám do zábavního parku.
Rozhodl jsem se pro prozkoumávání parku systematicky, a pokud to půjde, chtěl jsem vyzkoušet všechny atrakce, které v parku jsou. To že jsem byl v parku sám, mělo jednu výhodu, mohl jsem si jít, kam jsem chtěl a nemusel jsem se na nikoho ohlížet. Na druhou stranu bych si užil asi mnohem více zábavy, kdybych mohl s někým nadšení sdílet.
Jedny z nejadrenalinovější atrakcí, které jsem mohl v Mirabilandii vyzkoušet byly tyhle dvě věže. První z věží vyjela úplně na vrchol do obrovské výšky, ze ktere se po chvíli volným pádem řítila k zemi. Ta výška vypadala z vrchu opravdu hrozně. Druhá měla princip opačný. Jakmile jste si sedli do sedátka, po chvíli začalo odpočítávaní, které Vás vší silou vystřelilo k obloze.
Atrakcí je celý park plný. Tyhle dvě mě ale dostaly nejvíce. Měl jsem sice v plánu ještě nejrychlejší horskou dráhu. Ta, však byla v době, kdy jsem park navštívil z technických důvodu uzavřena.
Park je však projektován hlavně pro rodiny s dětmi a tak tomu také
atrakce napovídají. Najdete zde nespočet kolotočů a atrakcí, ze kterých
už tolik strachu a adrenalinu necáká.
Součástí parku je také místo pro kaskadérskou show, kde kromě motorek
a aut nakonec uvidíte i například tank.
Novinkou v roce 2008 byla nová atrakce nazvaná RESET. Šlo ve
skutečnosti o střelnici, ve které jste na vozíku projížděli zničeným
městem a stříleli jste mimozemské nepřátele.
Konec otevírací doby v parku byla
zakončená laser šou s následným ohňostrojem.
Pak už jen stačilo zkontrolovat chlazení plechového
miláčka, nastavit navigaci na cestu z5 a rozloučit se z parkem, ve kterém
jsem strávil více jak 12 hodin. A že to byl moc pěkný den. Určitě se do
parku ještě někdy vydám. Tentokrát snad už rozhodně ne sám.
Mohlo by Vás zajímat
sokorka
2014-06-25 19:21:52A to tam ještě nebyly kešky:-D
Ijacek.007
2014-06-25 20:56:03kešky tam určitě už byly ale já jsem je téhda ještě něhledal :-)
Vložit komentář
* - vyžadované údaje. RSS kanál s komentáři