Projekt Světlo aneb jak využít obal vypotřebovaného výrobku

Na začátku byla krabička na krém, ze které zůstalo plastové víčko. Toto víčko připomínalo diamant. Bylo krásně průhledné, a tak přišel nápad tento kus plastu využít. Dnes si ukážeme jak.

Na začátku byla krabička na krém, ze které zůstalo plastové víčko. Toto víčko připomínalo diamant. Bylo krásně průhledné, a tak přišel nápad tento kus plastu využít. Hned na začátek napíši, že nápad není můj. Na využití tohoto obalu přišel můj otec, který v nepotřebném obalu viděl možnost elektronické hračky pro své vnoučata.

Rozhodl se totiž do víčka umístit RGB diodu a pomocí trojice mikrospínačů a 3V baterie tak udělat jednoduché světélko, které bude měnit barvu podle libosti uživatele. Od myšlenky k prototypu tedy nebránilo víc než trocha píle, a tak se do práce pustil. Nejprve bylo nutné správně zjistit optimální odpory pro jednotlivé krystaly RGB diody. RGB dioda je vlastně trojice tří diod v jediném obale se společným kontaktem. V našem případě plusovým. Každý krystal pro optimální svit a odběr také potřebuje jiný proud, a tak se odpory liší. Pokud bychom použily stejný odpor na všechny barvy získaly bychom značný rozdíl ve svítivosti jednotlivých barev. Bylo tedy nejprve nutné „vyzkoumat“ správné parametry odporů. Velký odpor by způsobil, že dioda bude svítit slabě. Malý zase, že dioda bude mít proud, který bude baterii neúměrně vybíjet.

Pak už stačilo vzít součástky a vrhnout se na vytvoření prototypu.

Vznikla tak klíčenka, která pomocí tři jednotlivých tlačítek zapíná jednotlivé barvy a jejich kombinací se skládá výsledná barva diody. Tak jako u každého prototyp se ale i zde ukázalo několik zádrhelů. Tak například „klíčenka“ neměla zadní kryt. Bylo tedy možné zasahovat do elektroniky poškodil kabely nebo nedej bože urvat baterii. Baterie byla přitom v objímce přilepena na jedinou možnou plochu a šla tak vidět. V neposlední řadě samotné mikrospínače měly ostré hrany a obzvláště dětem a jejich malým prstům se nespínaly pohodlně.

A v to chvíli jsem do onoho prototypu vymyslel několik úprav. Navrhl jsem, že vytiskneme zadní kryt, který bude celý prostor elektroniky chránit. Navíc na něj umístit držák baterie a tím uvolnit přední kryt a v poslední řadě jsem navrhl podobu tlačítka, který by se dal zasunout do mikrospínače tak aby se ovládání diod zpříjemnilo i dětem.

Po několika pokusech jsem nakonec všechny díly vytiskl tak, že daly výsledné hračce s barevnou diodou finální podobu.

Kombinace barev krytu odstranilo všechny nedostatky. Kryt je vytištěn dostatečně přesně aby držel, ale šel otevřít. Vnitřní držák baterie umožnil umístění baterie mimo průhledný kryt a tlačítka zase jednoduché ovládaní.

Z nepotřebného víčka tak vznikla „hračka“, která dětem může ukázat, jak se vlastně skládají barvy s téměř minimálními náklady. Je docela možné, že celé světýlko za pár hodin skončí v krabici s hračkami, kde si na něj nikdo nevzpomene nebo naopak bude děla radost, kdo ví. Krásně to ale dokládá jak dnešní technologie jako například 3D tiskárna dovedou posunout kreativitu zase o kus dále.

Doplnění

Projekt dětem udělal radost nicméně v malých rukách dítěte pusobí poněkud nešikovně mikrospínače umístěné na plastovém krytu. Proto jsem vymyslel ještě jeden krit řekněme verzi 2. Jde o spodní kryt který je ale širší a obsahuje místo pro umístění i mikrospínačů. Do pruhledného plastu je pak potřebe jen vyvrtat trojbarevnou diodu. Tlačítka jsou tak schovány a celá „hračka“ ač širší vypadá mohem lépe.

Moblo by vás zajímat

Tiskové soubory ke stažení na printables.com

3D tiskárna proč ji chtít a čeho se nebát

3D tiskárna Prusa MINI + sestaveni stavebnice