blog.ijacek007.cz

Po dvou letech jsme se s rodinou vrátili do ZOO na kopečku nad Olomoucem. Naposledy byly dceři téměř dva roky, dnes ji budou pomalu čtyři.

Tento víkend bylo po dlouhé době zase krásné počasí a tak jsme se rozhodli zrealizovat výlet do ZOO. Od poslední návštěvy neskutečně rychle uběhly již dva roky a bylo načase se tedy znovu zajet podívat na všechna ty zvířátka.

Tak jako minule jsme vyrazili na výlet hned ráno. Opět jsme zaparkovali na bezplatném parkovišti a opět bylo v době příjezdu téměř prázdné. Z parkoviště hned vedle autobusové zastávky jsme se pak vydali procházkovým tempem přímo k zoologické zahradě. Hned po vystoupení z auta jsem zapnul na svých hodinkách záznam trasy, abychom věděli kolik máme za sebou kilometrů, ale i kolik jsme v zahradě strávili času.

Má dcera má téměř čtyři roky a tak jsme museli i jí koupit vstupenku, vstupné pro mě manželku a dceru stálo tedy 290kč. Lístky jsme kupovali okolo 10 hodiny a u poklady se tvořila minimální fronta. Na návštěvu jsem se docela těšil. Protože minulou návštěvu byla dcera velmi malá a tak mě zajímalo, jak bude pohyb v Zoo vnímat teď.

Počasí nám opravdu přálo a pěkně svítilo sluníčko. A tak bylo velmi příznivé světlo na focení.

Také jsme se mohly letos poprvé vydat s dcerou do výběhu koz, aby si je mohla dcera pohladit a také z toho něco měla. Sama se pomocí speciálního žebříku připomínající prolézačku vydala do výběhu, kde si nebojácně hladila kůzlata.

Tak jako posledně se i semnou vydala na věž uprostřed ZOO. Tentokrát však všechny schody vyšla i sešla sama.

Pro porovnání sem přikládám i fotografii starou dva roky. Z téže rozhledny. Jak ten čas letí.

Po návratu jsme se dcery ptali, jaké zvíře se ji v ZOO líbilo nejvíce odpověděla že „Laion“ nejspíš prostě proto, že je to teď její oblíbená snídaně.

Ani letos jsme nemohli vynechat velblouda. Tentokrát nekadil a tak o něj dcera trochu ztratila zájem a pokračovali jsme za dalšími zvířaty.

Minule jsem psal, že v Olomoucké Zoo oproti té Ostravské je mnohem méně stánku s občerstvením. Několik minut jsme totiž ve frontě čekaly na kukuřici a všude bylo okolo poledni mnohem více lidí. Letos bych to tak už nenapsal. Občerstvit se dalo, stánky byly otevřeny a lidé zase až tak veké fronty nestáli, nebo jsem ve frontě alespoň nebyl já. Měli jsme zase ale jiný problém a to ten, že když jsme si koupili letos na tom samém místě kukuřici, neměli jsme si kam s ní sednout. Nakonec jsme na chvíli využili hrb krokodýla. Samozřejmě dřevěného. Za odměnu, že jsme si mohli chvíli odpočinout mu pak dcera zkontrolovala zuby.

Pokud jste se dívaly pozorně na první obrázek s trasou, nemohlo Vám na severní čísti uniknout, že jsme dělali několik koleček. V této části zahrady je totiž postavena pro děti atrakce zvaná Lanáček. Pokud ratolesti koupíte lístek v podobě náramku na ruku, může si celý den nebo alespoň dokud to dítě či rodiče bude bavit prolézat speciální lanovou dráhu.

Tato dráha je určena pro děti od tří let a má jeden vstup a několik výstupu téměř na konci dráhy. Pro menší děti je možné vystoupit na konci skluzavkou, pro větší větší skluzavkou a pro ty největší nebojsy je na konci možné použít lanovku, díky kterým se z atrakce dostanou.

Když dcera procházela atrakci poprvé jen jsem trnuli strachy, aby někde nezůstala a nezačala brečet nebo se někde nesekla. Mezi každými jednotlivými části jsou sice na stromech domečky s brankou, všechny však měly onu branku zavřenou a podle vrstvy rzi bylo vidět, že zámek má-li někdo klíče, nepůjde jen tak otevřít.

Všechno bylo nakonec jinak. Místo aby se atrakce bála, ji chtěla projít několikrát a nakonec ji proletěla celou pětkrát, i když se při prvním výstupu zasekla v kluzavce a chvíli přemýšlela, zda má být naštvaná nebo brečet. Trvalo to však jen chvíli a už letěla zase na start dráhy. Než se nám ji podařilo přesvědčit, že si chceme prohlédnout i další zvířátka.

Po celé ZOO byly ještě k vidění pozůstatky výzdoby velikonoc nebo si to alespoň myslím. Proč by po celé zahradě byli rozmístěni zajíci?

Při poslední návštěvě jsem psal o uzavření výběhu, v jehož středu je vysutý most a v němž byly opice. Letos již byla tato část otevřena a tak jsme po nově opravené lávce mohli projít přes území opic.

Pak už jsme pomalu směřovali domů. Cestou k autu jsme ještě stihly koupit nějaké občerstvení a pro dceru balónek taťky Šmouly a hurá k parkovišti. Výlet od auta k autu nám zabral 4 hodiny a 46 minu a díky lanové prolézačce se nám povedlo unavit nejen nás, ale také dceru. Díky pěknému počasí musím podotknout, že šlo opravdu o velmi povedený výlet.

Mohlo by Vás zajímat

Oficiální stránky Zoo

Fotogalerie z letošní návštěvy Zoo

Zoo Olomouc návštěva 2015

Zoo Brno 2018

deti | rodina | vylety | zajimavosti |
Autor Ijacek.007 02.05.2017 zobrazeno 2 226x Jak jsem instaloval Windows 7 na notebook s procesorem Kaby Lake
Pradědova galerie Jiříkov 2017