Recenze hry Subnautica

Máte rádi sci-fi? Přemýšleli jste někdy o tom, jaké to je ztroskotat na cizí planetě tvořené převážně vodou, sami a bez pomoci? Tak přesně na tyhle otázky můžete najít odpovědi ve velmi povedené hře Subnautica.

To jste takhle na cestě v kosmické lodi na cizí planetu a najednou se kosmické plavidlo, na jehož palubě jste také začalo řítit na planetu, na které původně chtělo bezpečně přistát. Naštěstí máte tolik duchapřítomnosti, že se dostanete do záchranného modulu a pomocí něj se evakuujete s neovladatelně padající kosmické lodi. V modulu to při vstupu do atmosféry začne být k nevydržení jenže než se z toho stihnete zbláznit, trefí Vás uvolněný plech do hlavy a Vy ztratíte vědomí. Když se poté probudíte, jste v malém záchranném modulu, ve kterém hoří, houpete se nad hladinou a pomoc je v nedohlednu. Čeká na Vás nejen zjistit, co se vlastně stalo, ale také přijít na to, jak se z nastalé situace zachránit. Mimo to ale musíte řešit i velmi základní potřeby jako jsou obstarat si jídlo a pití, protože bez těchto základních prvků se nedožijete ani možné evakuace.

Tak přesně to je začátek příběhu této hry. V prvním ze čtveřice herních módu, tedy v režimu přežití, kde se zároveň musíte starat o vodu a jídlo, bez kterých by Vaše herní postava nejprve ztrácela zdraví, které by bylo následováno smrtí. Pokud hledáte rozdílný pohled na hratelnost, autoři pro Vás připravili ještě možnost hrát hru bez nutnosti starat se o jídlo a pití. HardCore režim, kdy máte pouze jediný život a po jeho ztrátě hra končí. A v neposlední řadě kreativní režim, kde se nemusíte starat o nic a veškeré suroviny máte k dispozici, netrápí vás hlad, žízeň ani nedostatek kyslíku a můžete se tak v tomto převážně podmořském světe vyblbnout dle vlastního uvážení.

Já zvolil hned první možnost, takže jsem krom vzduchu musel také pečovat o pití a jídlo, nicméně pokud už jsem udělal nějakou chybu a mé herní já přece jen zemřelo, po ztracení nějakého vybavení jsem se zase ocitl zpátky v bezpečí. Jak se na začátku hry dozvíte, jste zřejmě jediný přeživší na planetě, která je z většiny povrchu tvořena vodou. Nachází se zde jen velmi málo míst, na kterých lze kráčet bez ploutví. Nedá se tedy nic dělat, musíte překonat strach a vrhnout se do hlubin tohoto mořského světa hledat stopy vedoucí k vaší záchraně.

Váš únikový modul je totiž vybaven velmi univerzální a důležitou věcí nesoucí jméno Fabrikátor. Ten je možné využít na stavbu vybavení, úpravu základních surovin nebo například k úpravě ryb či získání tolik potřebné vody. Ne ke všemu vybavení však ze začátku máte přístup, protože databáze vašeho PDA byla poškozena. Musíte se tak ponořit do vody a pátrat po informacích, zbytcích technologií z vraku lodi či jejich kouscích roztroušených na mořském dně a také pomocí speciálního skeneru, díky kterému zmapujete vše na co na vašem putování narazíte.

Skenování je tedy základ, jak se dozvědět o místním ekosystému, ale také klíčem, jak na planetě přežít. První krůčky nebo metry pod vodou okolo záchranného modulu jsou v mělkých vodách téměř bez predátoru, nicméně velmi brzo se budete muset ponořit hlouběji pod hladinu a tam se to již hemží také predátory připravenými chránit své území, do kterého pochopitelně vaše postava nepatří.

Každá naskenovaná rostlina, živočich nebo fragment informací z vraků se přidají do databanky ve vašem PDA, kde si o něm můžete přečíst informace. Zvláště užitečné je to při skládání příběhu. Rozhodně tedy doporučuji fragmenty vyhledávat, skenovat okolí a hlavně si číst veškeré informace o okolním světě, ale i o událostech, které popisují události ostatních trosečníků.

Jakmile Vás hra pohltí a Vy se začnete potápět, čím dal do větších hloubek pro odhalení dalších a dalších tajemství, plánů či surovin, rozšíříte si databází znalostí natolik, že si poté postavíte vlastní ponorku nebo podmořskou základnu. Vše je zde jen na Vás. Nemusíte si připravit žádné zázemí nebo si naopak můžete vytvořit síť základen a do nich se pravidelně vracet a doplňovat si potřebné vybavení, jídlo či jen někde schraňovat nalezené komponenty pro stavbu dalšího vybavení.

Nemá smysl dále popisovat, co vše je možné si ve hře vytvořit, do čeho je možné naskočit či co vyzkoumat, protože krása je už v samotném postupu hrou a odemykání veškerého vybavení. Hra dovede nejen poutavě vyprávět příběh, ale také velmi intenzivně působit na strach Vás samotných, kdy Vás nejednou postaví před rozhodnutí, zda se vydat ještě o kousek dál v prozkoumávání vraku, nebo se raději rychle vrátit, aby Vám nedošel vzduch a Vy se neutopily. Hra poskytuje zábavu na spousty hodin a já osobně jsem se u ní náramně bavil až do jejího konce. Mohu tedy s klidným svědomím hru doporučit každému, koho jen trochu baví posadit se k počítači či herní konzoli a vydat se zase na další kousek překrásného digitálního světa.