blog.ijacek007.cz

Bylo léto roku 2002 a já poprvé držel svůj první digitální fotoaparát Olympus C1. Pojďme se na chvíli vrátit do doby, kdy většina dostupných fotoaparátů byla na kinofilm. A kdy mobilní telefon fotit neuměl.

Dnes není problém pořídit kvalitní fotografii pomocí mobilního přístroje. Digitální fotoaparáty jsou také běžnou součástí našich životů a není problém pomocí nich zaznamenat celou dovolenou nebo natočit několikaminutové ozvučené videa. Já se dostal ke svému prvnímu fotoaparátu vlastně náhodou. Známí se jen tak mimo řečí zeptal, jestli bych nechtěl koupit foťák, že jej někde získal nebo dostal a že má kvalitní fotoaparát na kinofilm, že malý digitální fotoaparát k ničemu nemá. Půjčil jsem si tedy od babičky peníze a přístroj zakoupil.

Bylo to zvláštní, kouzelné a nevšední fotit takovým to přístrojem. Nikdo v mém okolí nic podobného neměl. Pokud z mého okolí někdo měl fotoaparát, měl přesně daný počet snímků a na výsledek svého focení se musel jen těšit, dokud film nevyvolal. Jakékoliv špatné zmáčknutí spouště či jen nesundání krytky přístroj nekompromisně potrestal odečtením pole z filmového zásobníku. Nic z toho se mě netýkalo. Já měl fotoaparát s rozlišením 1.3 Mpixelu s 8Mb SmartMedia kartou, na kterou se při plném rozlišení vlezlo 8 fotografií. Pokud jste rozlišení zmenšili, na kartu se vlezlo fotografii víc, nicméně při každém zmáčknutí spouště bylo okamžitě jasné, zda se fotka povedla.

Focení se rázem stalo levnou a velice zábavnou věcí. Stačilo jít a prostě fotit. Když se fotka nepovedla prostě se smazala. C1 byla vybavena jen digitalnim zomem, což znamená, že přístroj prostě vždy vyfotil scénu a pokud jste měli zoom prostě okno vyřezal. Což bylo velmi nepraktické a tak jsem se naučil zoom nepoužívat. Pokud jste tedy měli scénu moc daleko, museli jste blíže, pokud jste byly naopak moc blízko, hold jste musel opatrně couvat.

Velikost scény ovšem nebyla tím jediným, co z focení dělalo něco netypického. Přístroj je napájen dvojicí tužkových baterií. Nicméně má takovou spotřebu, že vydrž normálních baterii se moc k focení nehodila. Jako rezerva v kapse to bylo fajn, mnohdy se však stalo, že s baterkami jste prostě fotku nevyfotili. Náhledový displej se o kapacitu také staral zodpovědně a tak focení přes náhledový displej nebylo moc efektivní. Fotit tedy bylo téměř nutné přes klasický hledáček, díky kterému jste měli přehled o scéně. U hledáčku je dvojice led diod. Ty blikali, pokud fotoaparát vykonával nějakou akci, nabíjel blesk nebo se mu zdáli baterie příliš slabé na to, aby mohl vyfotit scénu.

Přístroj ač s pouhým 1.3 Mpixelovým snímačem přesto dělal překásné fotky a díky své velikosti jsem jej míval vždy po ruce s dvojicí náhradních nabíjecích baterii. Na jedné z prvních fotografii, které jsem pořídil, jde vidět počítač, kde na ploše je nově pořízená fotografie a na zobrazení je další. Když se podíváte na fotku pozorněji, můžete například vidět, že na počítači běží starý systém, zřejmě Windows 98 a také to, že se fotografie otevřela v prohlížeči na internet. Ve stařičkém systému totiž nebyl standardně prohlížeč JPG obrázku tak jak jej známe z nových operačních systému a soubor JPG se bral jako exotický formát pro obrázky pro internet. V neposlední řadě je vidět CRT monitor.

Rozlišení v porovnání s dnešními fotografiemi je opravdu úsměvné. Na obrázku je vidět modré pole znázornující aktuálně používaný fotoaparát Nikon D3200 a tmavě modrý čtverec znázorňuje rozlišení používané téhda 640×480. Foťáček i po téměř 17 letech doma mám, nicméně focení s tímto přístrojem dnes již moc praktické není. Na těle foťáku je vidět, že byl opravdu hodně používán. Krytka na objektiv vyšoupala do plastu vlastní otisk. Ze zadní části jde vidět, jak plast ztratil svou barvu v místě, kde se foták při focení držel. Také gumová krytka chránící konektory před vniknutí prachu a vlhkosti již dávno není na svém místě. USB kabel, atipický pro tento model, se také někde ztratil. Nicméně i po těch letech je přístroj schopen po vložení baterii svého běžného provozu. Karta vypadá v porovnání s dnešními kartami také jako mamut. Celých 128Mb paměti je několikrát větší než dnešní paměti.

Mohlo by Vás zajímat

Digitální diáře Casio které jsem vlastnil

Jak jsem poprvé naháněl traktoristu

Jak jsem začal vytvářet internetové stránky

elektronika | myslenky | skutecnost |
Autor Ijacek.007 17.01.2017 zobrazeno 2 269x Dobrodružná cesta na sraz maluchářů v roce 2005
Když jsme do školky dorazili ještě před otevřením