Den otevřených dveří na Slezské Hartě a Kružberku 2018

Letos opět pracovníci povodí Odry, u příležitosti dne vody, umožnili návštěvníkům prohlídku míst, kam se za normálních okolností člověk nedostane. Tak jako v předchozích letech jsem i letos využil možnosti a vydal se na prohlídku.

Letos jsem si vybral vodní díla, která jsou od nás co nejblíže. Plán byl Slezská Harta, a pokud vyjde čas i chuť, tak vodní dílo Kružberk. Na obou jsem se byl podívat v roce 2012, jak se mi na místě líbilo si můžete přečíst ve článku zde

Tak jako loni na vodní dílo Morávka jsme se i letos vydali na prohlídku přehrady s dcerou. Díky chladnému počasí z minulých dní, bylo na části vodní plochy vidět neroztopenou vrstvou ledu, i když se již několik dní držela teplota přes den značně nad bodem mrazu.

Pro auta návštěvníků bylo vyhrazeno parkování na louce na břehu hráze. Z rána byla louka krásně zmrzlá a povrch pevný. To se ale z přibývající teplotou změnilo a mnozí návštěvníci po prohlídce měli plné ruce práce, aby svá auta dostali z rozbahněného parkoviště.

Z parkoviště vedla prohlídková trasa přes hráz do technického objektu tyčícího se nad vodní hladinou. Tato budova je s korunou hráze spojena železnou lávkou. Uvnitř budovy jsou obslužné jeřáby, kterými se ovládá množství vody, které se vhání do dvojice tunelů vedoucí do elektrárny pod hrází a kterými se za normálních okolností reguluje množství vody, které opouští přehradu.

Okolo celé budovy je lávka, ze které je krásný a netypický pohled na všechny strany hráze. Lávka je z roštu a lze přes ni vidět hladina vody pod vámi, takže pro návštěvníky, kteří nemají rádi výšky, taky představuje adrenalinové dobrodružství.

Kousek od lávky je možné prohlédnout si bezpečnostní přeliv, kterým by se z hráze odváděla voda v případě mimořádné události, aby nedošlo k přelití hráze. Mimochodem tento bezpečnostní přeliv se rozhodlo loni povodí Odry otestovat a tak poprvé za dobu provozu byla hladina přehrady 30 cm nad tímto přelivem více na stránkách televizní stanice polar zde

Další část, kterou bylo možné si prohlédnout je elektrárenský objekt, ve kterém dva generátory využívají vodu k výrobě elektrického proudu. Do elektrárny z hráze vede chodník plný schodů vedoucí hned vedle betonového koridoru bezpečnostního přelivu.

Schody jsou vysoké žulové kostky, a i když to tak nevypadá, sejít je dolů k elektrárně stojí nemalé úsilí.

V hlavní části elektrárny byly pro návštěvníky připraveny letáky s informacemi o přehradě a její technické zajímavosti Také zde byl k dispozici ochotný personál odpovídající na zvídavé otázky návštěvníků. A odtud bylo možno pokračovat do „sklepení“ ,kde je zázemí elektrárny, turbíny nebo například jeden z generátorů.

Po prohlídce elektrárny jsme se vydali na nedaleký most pod hrází i elektrárnou, ze kterého je pohled na celou stavbu.

Následoval poslední úsek a to prohlídka servisní štoly hráze. Hlavním účelem štoly je měření, zda tato sypaná hráz neprosakuje.

Štolu jsme tedy prošli celou a na jejím konci jsme se ocitli těsně pod korunou hráze na druhé straně. Uvnitř štoly je vcelku prudké schodiště, které je součástí úzkého chodníku a také kolejové vedení pro případy transportu materiálu ve štole.

Pohled na betonové koryto bezpečnostního přelivu i budovu elektrárny pod hrází z druhé strany servisní štoly. Následovala cesta k autu, u kterého jsme zhodnotili situaci a rozhodli, že se pojedeme podívat ještě na druhé vodní dílo a to přehradu Kružberk vzdálenou necelých 20 km.

Tato mnohem starší hráz se nachází po proudu od Harty a slouží primárně pro získávání pitné vody. Prohlídka je zde kratší, protože jde o menší hráz, ale na rozdíl od Slezské Harty se zde čekalo na pracovníka, který prováděl skupinu návštěvníku a dohlížel nad ní.

Bylo tedy nutné počkat u brány na příchod pracovníka. Poté následovala cesta pod hráz, kde bylo řečeno pár informací o stavbě a parametrech hráze.

Následovala prohlídka servisní štoly a průchod vnitřkem hráze na druhou stranu, kde se nacházejí sádky pstruhů.

Zde si bylo možné poslechnout dalšího pracovníka, který vysvětlil, proč se zde ryby chovají a proč jsou důležité. Nakonec bylo možné vystát si frontu a zakoupit si pstruha ze zdejšího chovu. Tuto možnost jsme využili a Kružberk jsme tak opouštěli i s rybou, která obohatila náš jídelníček následujícího dne.

Nakonec musím napsat, tak jako pokaždé, že si nesmírně vážím ochoty pracovníků povodí Odry i nápadu zpřístupnit tyto místa pro normální návštěvníky. Je vidět, že o akci je nemalý zájem, i když je za její organizací opravdu mnoho práce. A já jsem jedině rád, že se mohu díky ochotě těchto lidí dostat do míst, kam bych se asi normálně jen tak nedostal. Děkuji.

Mohlo by Vás zajímat

Den otevřených dveří Slezská Harta, Kružberk 2012

Den otevřených dveří vodní dílo Morávka 2017

Maximální hladina vody Slezské Harty tv polar