Ukliďme Česko 2022

Již druhým rokem jsme se zúčastnili uklízecí akce, která má za cíl posbírat odpadky za lidi, kterým dělá problém umístit odpadky do popelnice.

Kdybychom žili v ideálním světě nebo alespoň ve světe, kde lidé nejsou lhostejní a dovedou si své odpadky odnést k nejbližšímu kontejneru či popelnici, tak by takováto akce asi nikdy nebyly potřeba. Protože ale v takovémto světě nežije, máme defacto dvě cesty, jak se s odpadky v přírodě, kolem silničních tahů či uprostřed obydlených oblastí vypořádat. Prvním z možných postupu je přidat se k oné skupině, které je jedno jaký nepořádek kolem sebe májí a odpadky ignorovat. Druhou možností je zvednout se od počítačů a televizních obrazovek či displejů mobilních přístrojů, navléknout si rukavice, vzít pytel a jít se projít a po první skupině prostě nepořádek posbírat. Protože je nám jasné, že se první skupiny jen tak nezbavíme, prostě jsme si doma řekli, že budeme patřit do druhé skupiny a přidáme se do skupiny dobrovolníků, kteří to mají podobně. Projdeme si kus okolí a posbíráme vše co mělo skončit v popelnicích, a ne v přírodě. A nebyla to naše první akce tohoto druhu. Vydali jsme se totiž na ní již podruhé.

Je fajn, že se podobné akce konají, protože to nejen pomáhá posbírat nepořádek, ale také to dětem jasně ukáže, co všechno do přírody nepatří a co jsou jiní lidé schopni všechno vyhodit. Nevěřili byste přitom, co jsou lidé schopni v přírodě nechat. Nejčastější jsou klasicky plechovky od nápojů, ať už jde o energetické nápoje či piva, o skleněné obaly alkoholu, plastový obal od pet láhví, igelitových tašek či obaly od tyčinek čokolád nebo krabičky cigaret. Tento odpad přitom většina lidí z první skupiny vyhazuje přímo za jízdy z aut. Opravdu této praxi nerozumíme. Jezdíme autem relativně často a nezřídka také docela daleko. Mnohdy v autě jíme či pijeme, ale nenapadlo by nás vyhodit obal od čokolády či dopitého pití z okna za jízdy krajinou. Přeci se dá vše v aute na konci jízdy posbírat a hodit do koše. Proč se tedy někdo chová nezodpovědně a vyhazuje vše za jízdy z okénka, prostě nepochopíme.

Našli jsme i některé opravdu lahůdky nad kterým pak už zůstává rozum stát úplně. Loni jsme našli v igelitce visící na větvi stromu, 20 m od hlavního asfaltového tahu, obsah, který by asi většina z vás v igelitové tašce na větvi stromu nečekala. Někdo si totiž dal tu práci a vyjel z hlavního tahu na boční lesní cestu a do igelitky naplnil exkrementy. Ty pak zavěsil na viditelné místě v lese. Dovedete takové počínaní pochopit? Vykonaní potřeby na delší cestě není nic neobvyklého, pokud člověk najde místo, kde je les a dovede si v nutném případě ulevit mezi stromy, pak je to v pořádku. Během pár dní se o onen dárek příroda sama postará. Proč ale potřebu vykonávat do igelitové tašky a tu pak věšet na větve stromu?

Jsme ovšem rádi, že v našem okolí se najdou i ostatní lidé, kterým okolí místa, kde bydlí také není lhostejné, a tak jako my se vydali nepořádek, který do přírody nepatří pomoct odstranit. Protože jsme na akci byly již podruhé, je vidět, že podobné akce mají smysl, protože jsme toho letos sesbírali o něco méně, než loni a nebylo to tím, že bychom šli menší trasu. I když bychom rádi doufali, že podobné akce nebudou potřeba a lidé se už takto nebudou chovat nebudou, se nejspíše nestane, tak vám aspoň od srdce přeji, aby jste i ve vašem okolí nacházeli takových to odpadku co nejméně a nebo alespoň tak jako v našem případě, abyste měli v okolí dostatek lidí, kterým tento nepořádek není lhostejný a nebojí se jednou za čas s tímto nepořádkem něco udělat.

Mohlo by vás zajímat

Noc Krnovské Radnice 2019

Noc vědců 2019 VSB Technická univerzita Ostrava

Den otevřených dveří na Slezské Hartě a Kružberku 2018