Jak se mi líbila audiokniha Trhlina

Na tutoknihu jsem narazila úplnou náhodou, kdy jsem slyšela její rádiovou ukázku. Jsem strašně ráda, neboť mě ihned mě oslovila.

Příběh obyčejného slovenského kluka, který má sice vysokou školu, ale nemá práci a snaží se odvrátit finanční kri zi. Tak nastupuje na jakousi brigádu. A dostává se do starého opuštěného blázince. Tím to vše začne. Po otevření velké černé bestie coby trezoru, nachází zvukový záznam z dob ústavu. Jelikož je autorem blogu , vidí v tom hned šanci zviditelnit svůj blog. Tím začíná jeho cesta za záhadami Tribeče.

Začala jsem tedy pátrat. A nemohla jsem nikde najít. Pouze e-knihu, která se pohybovala kolem 238 Kč. Paradoxně skoro za stejnou cenu lze získat i klasickou papírovou formu. Já ovšem kvůli nedostatku času hledala audioverzi. Ty tedy k dostání nebyly. Po čase se na Audiotéce objevila a já se zaradovala. Ovšem jen krátce. Tak jako všechny varianty této knihy, byla česká a slovenská verze. Kniha v češtině stojí 269Kč a trvá 4h ,14min. Což mi přišlo strašně málo na to, že ta původní ukázka měla 2h. Tak jsem začala pátrat. Dnes je audiokniha k sehnání na Audiotéce, Alzamedia (také tato krátká verze za 269 Kč.) A na Audiolibrexu. Který mi udělal velkou radost. Za prvé tam kniha byla mezi prvními, ale hlavně mají verze obě. Tu krátkou, opět za 269 Kč, kdy čte Josef Kaluža, David Viktora a Norbert Lichý. Ale také verzi dlouhou. Trvá 11h a 57min a stojí 407 Kč. Namluvil jí Přemysl Boublík. Je to ovšem verze slovenská. Zpočátku jsem se toho docela obávala, ale nebyl důvod. Slovenštinu mám ráda a i má babička je slovenkou, takže si ji člověk jen tak nějak oživil. Hlavně, co jsem vypozorovala z ukázek, tak u té krátké verze je vše hlavní zachováno. Jen jsou spíše vypouštěná slova. Jenže když např. řeknete“ malý míč“, není to „malý špinavý míč, který hraje všemi barvami“, že? A to zrovna v tomto příběhu hraje dle mého velkou roli. Sama jsem si zakoupila právě tuto verzi.

Příběh je podávaný formou vyprávění, kdy jistý Igor vypráví spisovateli svůj příběh, po tom co našel podobnost v autorově knize Strach. Nejde mu údajně o slávu či dokazování pravdy. Ale jen o to, aby lidé o tom věděli. Příběh je plný obav, strachu, emocí, napětí i pocitu neurčitosti. Kdy neustále pochybuje o tom, zda je to skutečnost či nikoli. Myslím, že to je nejsilnější zbraní této knihy.

Po té, co Igor najde v trezoru bývalého ústavu dokumenty a hlavně zvukové nahrávky je nadšen. Vidí v tom dočasné zviditelnění svého blogu. Po reakcích právě na jeho příspěvky se ponoří do zkoumání Tribeče a jeho záhad. Do kterých se noří čím dál víc a víc. Nakonec se utváří skupinka lidí, kteří se do pohoří vydávají hned několikrát. Vypravěč Igor, jeho přítelkyně Mia, David Kerčel, Andrej Bežanský. Skupina lidí, kteří by se za normálních okolností nikdy dohromady nedali. Andrej, který má vlastní zkušenosti se záhadami Tribeče. David, který je naopak velmi racionální a veškeré záhady popírá. Igor, který chce výpravy použít jen na zviditelnění blogu a neváhá ani vyvolávat konfrontace. A v neposlední ředě Mia, která je jakoby dohled nad Igorem a to, že má zkušenosti s pobytem v takovém prostředí, je už jen bonus.

Při prvním pobytu se jim prožitek nezdá dostatečný, tak se rozhodnou se tam vydat znovu. Tentokrát však v příhodnějším období. Tedy v zimě. Tady se už děj i napětí stupňuje. Vše podtrhuje ještě dětský smích, kdy Vám běhá opravdu mráz po zádech. Musím se přiznat, že já poslouchala audiovizi na malém bluetooth repráčku, kdy praskavé a pískavé zvuky jen podtrhovali atmosféru a já občas ani nedýchala. Celý příběh je ještě doplněn autorovými poznámkami pod čarou.

Musím uznat, že příběh se mi velmi líbil a tak se nedivím ani vysokému hodnocení, které všude kniha má. Jsou zde i příběhové nesrovnalosti, na které některé recenze poukazují. Podobně se tam řeší i smazaní Igorova blogu. Jak jsem zjišťovala, vždy by tam nějaké stopy zůstaly. Třeba na stránkách https://web.archive.org/ zadáte adresu, vyberete datum a k zaindexovaným článkům se dostanete. Takže nic není úplně ztracené. Takže nesrovnalosti by se zde jistě našly. Ale jelikož kniha otvírá i myšlenku různých dimenzí, těžko říct, jak to vlastně je. A v tom je ta krása.

Já osobně jsem si sehnala od Kariky knihy Strach i Tmu a co nejdříve se do nich pustím. Už teď však lituji, že jsem si je koupila v češtině, neboť je ta Slovenština nějak autentičtější. Shodou okolností jde do kin i jako film. Tam se ale trochu bojím, co vše bylo vypuštěno. Ale na ten se samozřejmě půjde také. A příští rok hurá na Tribeč. Tak snad se zde ještě sejdeme.Za mě tedy rozhodně knihu do ruky vzít. malá ukázka zde.