Na své návštěvě Spojených arabských emirátů, jsem navštívil i město Dubaj. Město, které zažilo svůj skutečný rozmach až ze založením Arabských emirátů. Město, které je tak luxusní, že lidé pracující v tomto městě si nemohou dovolit v něm bydlet. Je to místo, kde je velmi dobře vidět, že když jsou peníze a vůle, jde všechno.
Zálohovat, zálohovat, zálohovat. To je známé klišé, které každý zná a bohužel z mé praxe tuto poučku každý ignoruje, až do chvíle, kdy se s elektronikou plnou dat něco stane. Znám ze své práce nespočet případů, kdy lidé, ať už vlastní nedbalostí nebo díky chybě, elektroniky nenávratně přišli o spoustu cenných dat. Základní poučku o zálohování znali přitom všichni.
Když dva dělají totéž, obvykle to totéž nebývá. V posledních 14 měsících jsem byl na třech svatbách. Ta první byla ta \"má\", na dalších jsem byl již jen jako host. Když je člověk na jiné svatbě neubrání se porovnání. Při jednom takovém zamyšlení jsem si vzpomněl, jak jsem dělal zasedací pořádek do aut na naší svatbu.
Denně dojíždím do práce téměř 40 km. A zdaleka nejsem jediný. Do práce v dnešní době dojíždí spousta lidí. V pravidelných intervalech také projíždím čas od času úseky, které se opravují. Pokládá nový asfalt nebo jen lepí díry. Takovým úsekům se člověk zpravidla nevyhne a prostě musí čas od času vytrpět špatné podmínky při rekonstrukci. Co se ale děje mezi Krasovem a hlavním tahem mezi Krnovem a Bruntálem prostě nemůžu pochopit.