blog.ijacek007.cz

Loni v létě jsem za pomocí rodiny a známých dokončil stavbu zahradního přístřešku. Nebýt rodiny a známých, kteří mě nejen pomohli, ale také do jisté míry nakopli, zřejmě by jen tak nestála. Tento článek píši jako rekapitulaci i poděkování všem, kteří mi se stavbou pomáhali.

Zálohovat, zálohovat, zálohovat. To je známé klišé, které každý zná a bohužel z mé praxe tuto poučku každý ignoruje, až do chvíle, kdy se s elektronikou plnou dat něco stane. Znám ze své práce nespočet případů, kdy lidé, ať už vlastní nedbalostí nebo díky chybě, elektroniky nenávratně přišli o spoustu cenných dat. Základní poučku o zálohování znali přitom všichni.

Díky vlastní hlouposti jsem málem skončil na vozíku. Po pádu z cca 5 metrové výšky v krnovském lomu jsem si polámal čtyři obratle a jeden se dokonce sesunul. Míchu mi však naštěstí nepřerušil a tak mi naštěstí zůstala pohyblivost v celém rozsahu. Teď mi mou hloupost připomíná jen náhlá změna počasí.

Máte rádi zábavní parky? Já ano. Miluju kolotoče a různé atrakce. Když jsem vyslechl povídaní přátel o zábavním parku v Itálii, hned jsem se tam chtěl vydat. Představa, že bych si zaplatil vstupné a do konce dne bych mohl jezdit na kolotočích podle libosti, byla prostě super.

Tento víkend jsem po více jak roce a půl čekání, konečně zkompletoval přístřešek nad hlavními dveřmi. První pokus o upevnění konstrukce se tak úplně nepovedl. Druhý pokus se vydařil a tak je stříška již smontována na svém místě.

V Únoru má žena vyhrála v soutěži, na portálu klubu maminek společnosti Hami, cenu poroty za originální fot ku. Focení proběhlo minulý týden, kdy k nám fotografka přijela z Prahy nafotit vyhrané fotografie. Výsledkem práce fotografky bylo 56 fotografií, ze kterých jsme měly vybrat 7 fotek, které byly součásti výhry.

Dnes to je přesně rok co se mi v Krnovské nemocnici narodila má dcera. Když se narodila, říkal jsem si, že pokud to půjde budu s ní trávit všechen vonný čas a budu s ní chodit na procházky. Jakmile jsem byl na první s navigací, začal jsem se zajímat, kolik tak může otec s kočárkem při procházkách nachodit.

V minulém zápisu jsem Vám popsal své dojmy a fotky z mého prvního letu horkovzdušným balónem. V dnešním příspěvku bych rád uveřejnil video sekvence z letu a trasu samotného letu.

Loni k narozeninám jsem dostal od své ženy další z řady adrenalinových zážitků, které mám tak v oblibě. Tentokrát to byly dvě letenky do horkovzdušného balónu. Mohl jsem si vybrat, zda si zarezervovat dva termíny z lokalit po celé republice nebo letět v jednom balonu s někým, kdo taky miluje výšky

Procházel jsem včera obchodím domem Breda v Opavě a všiml jsem si kiosku, který láká na nabití telefonu zdarma. Normálně bych si kiosku ani vůbec nevšiml, kdyby ovšem nebyl mimo provoz. Známa modrá obrazovka svítila totiž do dálky a hned upoutala mojí pozornost.

Tak si to tak valím v práci, od jednoho zákazníka za druhým, a v tu chvili vidím ve zpětným zrcátku neoznačené policejní auto, se zapnutým majáčkem. Vzhledem k tomu, že jsem v tu chvíli držel u ucha telefon, jsem tušil proč za mnou auto bliká.

Když se mi narodila dcera, tak jsem si jako hrdý otec dal přecevzetí. Pokud to jen trochu půjde, budu jezdit s dcerou v kočáru a chodit s ní na procházky. Později mě napadlo, že bych si mohl počítat kolik s kočárem ujdu v km.

Kde kdo si myslí, že práce servisního technika výpočetní techniky znamená sedět jen v kanceláři a sem tam přeinstalovat nějaký počítač. Práce je to však mnohem různorodější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Natočit film podle skutečné události, který vás udrží v napětí, až do konce není vůbec snadné. Režisérovy Paulu Greengrassovy se to však povedlo téměř mistrovsky. Film nesoucí jméno Kapitán Phillips pojednává o skutečném přepadení obchodní lodi somálskými piráty v roce 2008.

Pár vět o rozčarování z výsledku kofolách soutěže o plyšové prasátko. Které bych bez známostí asi nezískal.